neděle 22. prosince 2013

2 andělé na cestách - Zamyšlení na týden...



Jednou se po světě procházeli 2 andělé. Po několika dnech putování byli unavení a tak zaklepali na dveře jedné bohaté rodiny, kde poprosili, zda by nemohli na jednu noc přespat.

Rodina však byla nepohostinná a odmítla nechat anděly v domě. Místo toho je ubytovali ve tmavém studeném sklepním pokoji. Jen co si andělé ustlali na tvrdé podlaze, starší anděl uviděl díru v kamenné zdi a opravil ji, takže po ní nezbyla ani drobná skulinka. Když to mladší z andělů uviděl, zeptal se staršího, proč to udělal.

Ten se na něj tajemně usmál a řekl: „Věci nejsou vždy takové, jakými se zdají být.“

Druhý den ráno poděkovali rodině za nocleh a vydali se zase na cestu. Následující den na večer došli do jedné vesnice. Zde šli do domu nuzného, ale pohostinného farmáře a jeho ženy. Poprosili je o nocleh na jednu noc. Oba manželé andělům nabídli svou vlastní postel, aby si po cestách pořádně odpočinuli, a sami si šli lehnout na seník.

Když se andělé ráno probudili a šli se s manželi rozloučit, našli farmáře i jeho ženu v slzách. Jejich jediná kráva, jejíž mléko bylo jediným příjmem rodiny, ležela mrtvá ve chlévě.

Mladší anděl vzal staršího kousek stranou a nevěřícně se ho zeptal: „Jak se to mohlo stát? První rodina měla všechno a tys jim ještě opravil díru ve zdi. Zatímco tady ti manželé měli tak málo, byli ochotní se s námi o všechno podělit a tys i přesto dovolil, aby jim zemřela kráva! Proč?“

Starší anděl se pousmál a smířlivě položil mladšímu ruku na rameno: „Věci nejsou vždy takové, jakými se zdají být. Když jsme byli v tom sklepě, všiml jsem si, že ve zdi byla díra a za ní se táhla zlatá žíla. Jenže celá rodina byla chamtivá a nechtěli se s nikým o své štěstí dělit, utěsnil jsem stěnu, aby se ke zlatu nikdy nedostali. A když jsme dnes spali ve farmářově posteli, obcházel kolem anděl smrti. Přišel si pro farmářovu ženu. Ale já mu místo ní dal jeho krávu.“

Mladší anděl udiveně zamrkal.


„Věci nejsou vždy takové, jakými se zdají být,“ zopakoval starší anděl ještě jednou. „Lidé většinou neznají všechny souvislosti. I když máš víru, potřebuješ také ještě důvěru v to, že vše, co přichází se děje pro tvůj prospěch. A to se někdy vyjeví až časem. Někteří lidé třeba přicházejí do života druhých jen na krátko a velmi rychle odcházejí. Jiní zase zůstávají přáteli dlouhá léta. Ale ať už zůstanou krátce nebo na dlouho, zanechávají v našich srdcích nádherné stopy. A stejně tak i my můžeme zanechat stopy v jejich srdci.

Všichni se díky druhým a věcem, které nás potkávají, proměňujeme. Jen to někdy nemusí být vidět hned. Důležité je se dívat a nezavrhnout všechno, co se nám nemusí líbit. Nikdy totiž nemůžeme vědět, proč je to a to pro nás a náš život prospěšné.“










Obrázky: google.com
Zdroj: http://www.laska-vztahy-duse.cz/news/veci-nejsou-takove-jakymi-se-zdaji-byt/


2 komentáře:

  1. Krásné, pravdivé, kéž bych si to uvědomila častěji dřív a od teď už pokaždé...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuju, jsem ráda, že se příběh líbil :-) taky si to musím často opakovat a připomínat. a myslím, že by měl každý z nás - ale rozhodně je dobře, když se o to člověk snaží, a pokud na to zapomene, tak si to zase připomene... zkrátka: nikdo z nás není dokonalý ;-)

      Vymazat

Za všechny názory a komentáře vám předem děkuji, nenechám je bez odezvy a můžete mi věřit, že z každého jednoho mám velkou radost :-)